ÚDRŽBA NOŽŮ

   Zákazníci se nás často ptají, jak naše výrobku udržovat, aby zůstaly pořád

krásné a plně funkční. Proto se tu pokusím sepsat několik rad a návodů

Údržba rukojetí

   Tady hodně záleží na tom, z čeho je která ručka vyrobena.

Ručky z paroží, kostí a rohů. nebo také z kožených kroužků jsou v postatě

bezúdržbové, tady nevidím žádný problém. Stejně tak z moderních materiálů

jako jsou micarty a podobně. 

   Problémek může někdy nastávat u rukojetí ze dřeva, ovšem ani tady není

žádný přehnaný strach na místě. Používáme většinou tvrdá dřeva, ale i ty měkčí

stačí jednou za čas potřít nějakým kvalitním olejem (např. teakový), kdo to

nemíní přehánět a shánět něco takového, postačí mu klidně Indulona, čirá kosmetická

vazelína, nebo nakonec i sádlo. Dá se v podstatě použít téměř cokoliv, použití

ale různých Vedéček, konkorů a jiných technických olejů na mašinky bych moc

nedoporučoval, protože nepřirozeně smrdí a buřtík páchnoucí po samopalu se mi

moc nezdá ... Stejně tak bych nedoporučoval levné fritovací rostlinné oleje,

protože ty po zaschnutí nechávají takové divné mapy, tohle chce ale možná vyzkoušet,

rozhodně tím nic nenávratně nezkazíte.

Údržba čepelí

   Tady v podstatě také záleží z čeho je čepel vyrobena. Jak asi každý tuší, nerezové čepele

zase až takovou péči nevyžadují. Jde především o údržbu z uhlíkových ocelí a uhlíkových

damašků. Začneme uhlíkovými damašky, na to se často ptáte.

   Uhlíkový damašek časem při používání začne šednout, někdy se objeví i jakési modré mapy,

je to prostě živoucí materiál. Nikdy by se mu ale nemělo stát, že začne klasicky rezavět,

dokonce i s vyžranými rezatými dírkami. To byste museli nůž nechat někde válet a zapomenout

ho tam nějakou dobu, popřípadě s ním krájet citrony a ze zásady čepel neotírat. Všeobecně

tedy uhlíkovým materiálům nejvíce "škodí" ovocné a zeleninové kyseliny - citron, jablíčka, cibule atd.

Neznamená to ale, že byste se takovým materiálům měli vyhýbat - jen se naučte po takovémto

použití nůž opláchnou a utřít alespoň do trička, či o kalhoty. Jak bude klid a čas, nožík otřete

hadříkem napuštěným olejíčkem a bude si chrochtat :-) Je vůbec dobré uhlíkové čepel držet pořád

lehce naolejované - to si pamatujte jako zásadu č. 1. Olejíčky na čepele zase zvolte podle

toho, co budete s nožem dělat. Rostlinné oleje bych nedoporučil, oleje na zbraně smrdí,

já bych upřednostnil opět např. kosmetickou vazelínu - bez zápachu, čirá, mastná věc.  

   Pokud už máte nožík šedě flekatý (je to jen estetický problém), vadí vám to a chcete ho uvést

do původního stavu, doporučuji následný postup.

Sežeňte si šmirglík - co nejjemnější, zrnitost třeba 2000, opravdu čím jemnější, tím lepší.

Hrubý smirek nechá rýhy a těch se budete blbě zbavovat! Kouskem jemného smirku zlehka

přejeďte povrch čepele. Vystouplé vrstvy se opět zablýsknou a čepel fantasticky prokoukne.

   Kdo je zdatnější, nůž je hodně zanedbaný, a hlavně má ty možnosti, může se čepel přeleštit

na hadráku - kotouči raději z jemnějších pláten či filců (s pastou opatrně, některé jsou hodně

agresivní - jen zlehka) a po vyleštění do stříbrna následně naleptat třeba v chloridu železitém

(k dostání například jako roztok na leptání tištěných spojů v prodejnách pro kutily - elektrotechniky)

Prosím vás, hlavně nikdy neleštit ostřím proti kotouči!!!

   Před leptáním nůž otřete třeba záchoďákem, papírovými ubrousky,kapesníky ....,

ponořte na 3 vteřiny do chloridu, vyndejte a oním papírkem pořádně rozetřete - všude,

nazapomeňte na hřbet, plošku před ricassem atd. Tím předejte tomu, že na čepeli budou naleptané

nějaké šmouhy. Sebelepší odmašťování sebelepšími odmašťovadly vám šmouhy neodstraní, zůstanou

i šmouhy po odmašťovadlech. Lepší jen otřít a použít výše popsaný postup, Děláme to tak léta a funguje.

Následně do chloridu opět ponořte a nechte chvilku leptat. Stačí chvíle, nůž už reliéf má, jde jen o barvu.

Po vyndání opláchněte vodou, popřípadě v roztoku sody a přešmrncněte jemným smirkem a hotovo.

   Abyste si nenaleptali a nezapatlali od leptadla (děláme v postatě jen s chloridem železitým,

pouze na Damasteel kyselinu solnou) ručku, kroužky, prostě co nechcete, zalepte pečlivě

vše elektrikářskou izolačkou, ta funguje dokonale. Malá fintička s velkým úspěchem :-)

Můžete tedy bez obav ponořit nůž do leptadla, i když hladina sahá i tam, kam byste leptat nechtěli.

   Podobně vlastně postupujeme i při údržbě čepelí z čistě uhlíkového materiálu (ne damaškových),

jen bych je nešmirgloval, ale jen přelešťil, popřípadě třeba u parciálního kalení lehce přeleptal,

aby byl vidět hamon.

   Kdo si do takovýchto akcí netroufá, zastavte se u nás, nebo nám nožík pošlete, my Vám ho

zkulturníme. Pokud to bude nůž od nás, takovouto službičku Vám poskytneme zdarma spolu

s nabroušením, což je další kapitola o údržbě, do které se ale pouštět nebudu - to by si měl

každý nějak zvládnout sám, pokud si kupuje nůž. I tak Vám ale při vaší návštěvě u nás Vaši

kudlu klidně přefrnkneme.

Údržba pouzder

   Když se budeme bavit o kožených pouzdrech, tak tady bych to také nijak nepřeháněl,

snad jen pouzdro udržovat v čistotě, někdo si ho může naolejíčkovat atd., odřená, světlá

místa třeba nějak zapravit fixou, nejraději bych ho ale nechal, tak, jak je, ať je vidět, že je

používané a "žije" spolu s nožem.